Kursk Magnetic Anomaly

Wikimedia Commons
Wikimedia Commons category: Kursk Magnetic Anomaly

Geographical coordinates: 51.253611111111 37.669444444444

Wikipedia

English Kursk Magnetic Anomaly

Kursk Magnetic Anomaly (Russian: Курская магнитная аномалия) is a territory rich in iron ores located within the Kursk, Belgorod, and Voronezh oblasts in Russia, and constitutes a significant part of the Central Chernozyom Region. The Kursk Magnetic Anomaly is recognized as the largest magnetic anomaly on Earth.The Kursk Magnetic Anomaly (KMA) was first discovered in 1773 by the Russian astronomer and academic Pyotr Inokhodtsev while preparing the maps of the General Land Survey (Russian: Генеральное межевание) at the behest of the Russian government. It was not investigated again until 1874 when I. N. Smirnov conducted the first geomagnetic survey of European Russia. In 1883, N. D. Pilchikov, an assistant professor at Kharkiv University, conducted a series of 71 observations of the Kursk Magnetic Anomaly. These revealed a much larger extent than previously measured and for the first time attributed the anomaly to the presence of iron ore. In 1884, on the basis of this discovery, Pilchikov was awarded the silver medal of the Russian Geographical Society.

Serious investigation of the economic potential of the anomaly occurred under the leadership of Ivan Gubkin in 1920-1925, originally based upon the possibilities for oil. Rich ores were discovered in the region of the anomaly about 1931. The ores are spread over an area estimated at 120,000 km² and are magnetite quartzites disseminated throughout metamorphic rocks and Pre-Cambrian granitoids. Surveyed ore reserves of ferrous quartzite are presently estimated at more than 25 billion tonnes of 32-37% Fe and more than 30 billion tonnes of 52-66% Fe. The open pit method is used to mine this ore at the Stoylenskoye, Lebedinskoye, and Mikhailovskoye deposits. Underground mining methods are used for the Korobkovskoye deposit.

Source: Kursk Magnetic Anomaly

Czech Kurská magnetická anomálie

Kurská magnetická anomálie (rus. Курская магнитная аномалия) často označovaná zkratkou KMA je magnetická anomálie v Ruské federaci; je bohatá na železnou rudu.

Zabírá části Kurské, Belgorodské, a Orelské a Voroněžské oblasti, samotná Kurská pánev přesahuje i do dalších oblastí a její plocha je asi 160 000 km². Ložiska se nachází v linii dlouhé asi 850 a široké přibližně 40 – 100 km. Jižně pokračuje do obdobných ložisek u Kremenčuku a dále až do oblasti krivorožské rudní zóny. Kurská magnetická anomálie je největší magnetickou anomálií zaznamenanou na Zemi.Anomálie byla objevena už v 18. století v roce 1773 při mapování oblasti astronomem a členem Ruské akademie věd P. B. Inochodcevem. V roce 1874 zde geomagnetická měření prováděl docent Univerzity v Kazani N. Smirnov, v roce 1883 provedl sérii 71 měření N. Pilčikov a poprvé vyslovil domněnku o původu této magnetické anomálie a příčinné souvislosti s předpokládaným obrovským ložiskem železné rudy. Za to získal v roce 1884 stříbrnou medaili Ruské geografické společnosti.

Významná ložiska páskovaných železných rud však byla objevena až ve 20. a 30. letech 20. století při výzkumech státní komise (ОККМА) vedené Ivanem Gubkinem, jejímž cílem však původně byla ropa.

Source: Kurská magnetická anomálie

German Kursker Magnetanomalie

Die Kursker Magnetanomalie (KMA; russisch Курская магнитная аномалия (КМА)) gilt als die weltweit größte lokale Anomalie im Erdmagnetfeld.

Source: Kursker Magnetanomalie

Spanish Anomalía magnética de Kursk

La anomalía magnética de Kursk (KMA) es una anomalía magnética situada en los óblast rusos de Kursk, Bélgorod, y Vorónezh, donde abundan los minerales de hierro. Es una de la mayores anomalías magnéticas de la Tierra.[1]​

Fue descubierta en 1733 por el astrónomo ruso Piotr Inojódtsev.[2]​ En 1883, el físico ucraniano Nikolái Pílchikov llevó a cabo una serie de 71 observaciones de la KMA, que pusieron de manifiesto que la anomalía se debía a la presencia de mineral de hierro.[3]​ Posteriormente, se llevaron a cabo investigaciones relativas a las posibilidades económicas de la zona; estas investigaciones fueron llevadas a cabo por el geólogo Iván Gubkin entre los años 1920 y 1925, basadas en las posibilidades de hallar petróleo. En 1931, se encontraron grandes cantidades de hierro en la región. Dichas mineralizaciones se extienden sobre un área estimada en 120 000 km². Principalmente se encuentran magnetita y cuarcita, con rocas metamórficas y granitos del precámbrico. Las reservas de mineral de hierro son estimadas en más de veinticinco mil millones de toneladas de hierro de 32-37%, y más de treinta mil millones de toneladas de hierro de 52-66%.[3]​

Source: Anomalía magnética de Kursk

French Anomalie magnétique de Koursk

L'anomalie magnétique de Koursk (en russe : Курская магнитная аномалия), en abrégé AMK, est une zone particulièrement riche en minerais de fer située en Russie dans les oblasts de Koursk, Belgorod et Orel. C'est le plus grand gisement de minerai de fer de l'ex-URSS. L'AMK représente une partie importante de la région centrale des terres noires au sol particulièrement fertile (tchernoziom).

L'AMK a été découverte à la fin du XVIIIe siècle par l'académicien et astronome russe Piotr Inokhodtsev alors qu'il relevait les cartes du territoire pour les statistiques générales de Russie (ru) (Генеральное межевание) à la demande du gouvernement russe. L'AMK est considérée comme la plus importante anomalie magnétique de la planète.

De riches gisements de minerai de fer ont été découverts dans la région vers 1931 : ils sont répartis sur une superficie d'environ 120 000 km2. Les minerais sont constitués de magnétite présents dans des quartzites de roches métamorphiques et des granitoïdes précambriens. On estime les réserves de quartzites ferreux à 25 milliards de tonnes comportant une proportion de 32-37 % de fer et à 30 milliards de tonnes comportant une proportion de 52-66 % de fer. L'extraction du minerai est faite dans des mines à ciel ouvert (Stolenskoïe, Lebedinskoïe, Mikhaïlovskoïe) et des mines souterraines (Korobkovskoïe). L'AMK représente en 2007 la moitié de la production de fer de la Russie.

Les principales mines sont situées près des agglomérations de Jeleznogorsk, Goubkine, Stary Oskol et Lipetsk.

Portail de la mine Portail de la Russie

Source: Anomalie magnétique de Koursk

Hungarian Kurszki mágneses anomália

A Kurszki mágneses anomália (KMA) Földünk egyik legnagyobb mágneses anomáliája. Ez az Oroszország Belgorodi és Kurszki területeire kiterjedő mágneses anomália egyben Földünk egyik leggazdagabb vasérclelőhelye is – vasérckészletét 30 milliárd tonnára becsülik. Az érc vastartalma 52–66%, ami lehetővé teszi a vastartalom elektrolízissel történő kinyerését.

Source: Kurszki mágneses anomália

Italian Anomalia magnetica di Kursk

L'anomalia magnetica di Kursk (in russo: Курская магнитная аномалия?, Kurskaja magnitnaja anomalija), AMK in sigla italiana o KMA in inglese, è un'area ricca di minerali ferrosi situata nelle oblast' di Kursk, Belgorod e Orël, nella parte occidentale della Russia europea nella regione del Černozëm; è conosciuta come la più grande anomalia magnetica della Terra.

La AMK fu scoperta per la prima volta nel 1733 dall'astronomo e accademico russo Pëtr Inochodcev, ma non fu studiata fino al 1874 quando I. N. Smirnov stese la prima mappa geomagnetica della Russia europea. Nel 1883 N. D. Pilčikov dell'Università di Charkiv eseguì una serie di misure della AMK: queste misure rivelarono che l'AMK era molto più estesa di quanto si pensava e per la prima volta se ne attribuì la causa

alla presenza di minerali ferrosi. Nel 1920-1925 furono eseguite sotto la direzione di Ivan Gubkin approfondite indagini sul potenziale economico dell'anomalia, inizialmente per la ricerca di petrolio. Attorno al 1931 furono scoperti ricchi giacimenti di magnetite quarzifera, inglobati in rocce metamorfiche e graniti precambrianici, questi giacimenti sono sparsi su un'area stimata in 120.000 km².

Attualmente le riserve accertate di quarzite ferrosa, con un contenuto di ferro del 32-37%, sono valutate a più di 25 miliardi di tonnellate e quelle con in contenuto di ferro di 52-66% a più di 30 miliardi tonnellate. Per lo sfruttamento dei giacimenti di Stojlenskoe, di Lebedinskoe e di Michailovskoe è usato il metodo dello scavo a cielo aperto, per il deposito di Korobkovskoe è usato il metodo delle gallerie sotterranee.

Source: Anomalia magnetica di Kursk

Dutch Magnetische anomalie van Koersk

De magnetische anomalie van Koersk (Russisch: Курская магнитная аномалия) is een voorbeeld van een magnetische anomalie, die door een structuur in de aardkorst veroorzaakt wordt. De magnetische anomalie van Koersk bevindt zich in een locatie met veel ijzererts, gelegen in de Russische oblasten Koersk, Belgorod en Orjol, en is bekend als de grootste magnetische anomalie op aarde. Door de abnormaal grote hoeveelheid ijzererts in de ondergrond is het magnetisch veld hier verstoord.

De magnetische anomalie van Koersk werd in 1733 ontdekt door Russisch astronoom en academielid Pjotr Inochodtsev. Pas 141 jaar later, in 1874, werd de magnetische anomalie onderzocht. In 1883 ontdekte men dat de anomalie werd veroorzaakt door het alom aanwezige ijzererts.

Source: Magnetische anomalie van Koersk

Polish Kurska Anomalia Magnetyczna

Kurska Anomalia Magnetyczna – jedna z największych i najwcześniej znanych lokalnych anomalii magnetycznych. Odchylenie pola magnetycznego wywołane jest przez największe na świecie złoże rud żelaza, których zasoby oceniane są na około 40 mld ton. Znajduje się ona w okolicach Kurska, w zachodniej części Rosji w obwodach kurskim, biełgorodzkim i orłowskim.

Source: Kurska Anomalia Magnetyczna

Romanian Anomalia magnetică Kursk

Anomalia magnetică Kursk (în rusă Курская магнитная аномалия) este un teritoriu bogat în minereu de fier localizat în provinciile rusești Kursk, Belgorod și Oriol. Era cel mai mare bazin minier de exploatare a fierului din URSS. Anomalia magnetică Kursk este recunoscută ca cea mai mare anomalie magnetică de pe Pământ.Anomalia a fost descoperită în 1733 de astronomul și academicianul rus Piotr Inohodțev în timp ce pregătea hărțile recensământului teritoriului (în rusă Генеральное межевание) comandat de guvernul rus. Anomalia nu a mai fost investigată până în 1874 când I. N. Smirnov a efectuat primul studiu geomagnetic al Rusiei europene. În 1883, N. D. Pilcikov, profesor asistent la Universitatea Harkov a efectuat 71 de observații ale Anomaliei magnetice Kursk. Aceste măsurători au relevat dimensiuni mult mai mari ale anomaliei decât se măsurase anterior și au pus pentru prima oară anomalia pe seama prezenței minereului de fier.

Source: Anomalia magnetică Kursk

Russian Курская магнитная аномалия

Курская магнитная аномалия (КМА) — самый мощный на Земле железорудный бассейн. Один из крупнейших по запасам богатой железной руды район в мире. Расположен в пределах Курской, Белгородской и Орловской областей.

Source: Курская магнитная аномалия

Slovak Kurská magnetická anomália

Kurská magnetická anomália (rus. Курская магнитная аномалия) často označovaná skratkou KMA je oblasť v Ruskej federácii, čiastočne na východnej Ukrajine, bohatá na železnú rudu. Zaberá časti Kurskej, Belgorodskej, a Oriolskej a Voronežskej oblasti. Samotná kurská panva presahuje aj do ďalších oblastí a zaberá asi 160 000 km2. Ložiská sa nachádzajú v línii dlhej asi 850 a širokej približne 40 – 100 km. Južne pokračuje do obdobných ložísk pri Kremenčugu a ďalej až do oblasti krivojrožskskej rudnej zóny Kurská magnetická anomália je najväčšou magnetickou anomáliou zaznamenanou na Zemi.

Bola objavená už v 18. storočí pri mapovaní oblasti Petrom Inochodcevom. Významné ložiská železných rúd však boli objavené až v 20. a 30. rokoch 20. storočia pod vedením Ivana Gubkina. Cieľom tohto výskumu bola pôvodne ropa.

Source: Kurská magnetická anomália

Serbian Kurska magnetna anomalija

Kurska anomalija u Rusiji se nalazi na teritoriji najvećeg rudnika na svetu, nekih 530 km jugozapano od Moskve. Magnetna anomalija je vezana za ponašanje magnetne igle kompasa u blizini Kurska, jer na ovom prostru instrumenti koji rade na principu magneta mešaju jug i istok, sever i zapad.Objašnjenje takvog ponašanja je u sloj gvozdene rude koji se smatra najvećim na svetu, čak 30 milijardi tona rude, otprilike 4% svih ispitanih svetskih rezervi. Anomalni magnetizam je otkriven od strane ruskih geografa 1770. godine, dok je tek nakon 150 godina napravljena prva bušotina za vađenje gvozdene rude. Na toj teritoriji rade čak tri rudarsko-prerađivačka kombinata

Source: Kurska magnetna anomalija

Ukrainian Курська магнітна аномалія

Курська магнітна аномалія (КМА) — один з найбільших у світі басейнів з покладами багатих залізних руд.

Розташована в межах Бєлгородської, а також Курської і Орловської областей Росії (частково — в районі Сіверської і Слобідської України).

Source: Курська магнітна аномалія

Wikivoyage

Russian Курская магнитная аномалия

Крупнейший по запасам железа район в мире. По разведанным запасам богатых руд уступает лишь перспективному боливийскому Эль Мутуну.

SourceКурск (ru.wikivoyage.org)
Typevicinity
Last Edit2018-03-29
cs Kurská magnetická anomáliecy Anomali Magnetig Kurskda Magnetanomalien ved Kurskde Kursker Magnetanomalieeo magneta anomalio de Kurskes Anomalía magnética de Kurskfr Anomalie magnétique de Kourskhu Kurszki mágneses anomáliait Anomalia magnetica di Kurskja クルスク磁気異常kk Курск магнит аномалиясыky Курск магнит аномалиясыnl Magnetische anomalie van Koersknn Magnetanomalien i Kurskpl Kurska anomalia magnetycznaro Anomalia magnetică Kurskru Курская магнитная аномалияsk Kurská magnetická anomáliasr Kurska magnetna anomalijatg Аномалияи магнитии Курскuk Курська магнітна аномаліяuz Kursk magnit anomaliyasivi Dị thường từ tính Kurskxmf კურსკიშ მაგნიტური ანომალიაzh 庫爾斯克磁異常
Wikidata Updated: Thu Jul 22 2021 05:20:56